Koučování je jeden vzoreček a dva trojúhelníky

Tuto větu mi řekl jeden z účastníků na konci jednodenního seznámení s koučinkem. Napřed jsem se zasmál, ale pak souhlasil. Ano, pokud bychom chtěli vystihnout a uchopit podstatu, tak je tomu tak.

Vzoreček o kterém je řeč je V=P-i. Tedy výkon rovná se potenciál mínus interference. Podrobnější vysvětlení můžete najít v mém článku O koučinku 5.

Stručně shrnuto – kouzlo koučinku je v tom, že pokud chce klient (jednotlivec či tým) zvýšit svůj výkon, tak se, my koučové, zaměřujeme na snižování i – interferencí / brzd, které brání projevení plného potenciálu. Na rozdíl od expertů, kteří pomáhají dodáním know-how, tedy zvyšují potenciál,

Zmíněné dva trojúhelníky si označujeme anglickými zkratkami (dle zdrojů T.Gallwey, J.Whitmore) PEL a ART. PEL = Performance, Enjoyment, Learning, ART = Awareness, Responsibility, Trust.

PEL

PEL trojúhelník se zabývá výkonem. Na výkon se totiž očima kouče díváme tak, že každá činnost má tři složky, které jsou rovnocenné a vzájemně se podporují. Performance, neboli výkon ve smyslu dosahování výsledků – například tenis hraji proto, abych vyhrával a posouval se v tabulce. Enjoyment, radost – tenis mne musí bavit, dodávat pozitivní zážitky, jinak nebudu mít chuť se rozvíjet a odrazí se to i na výsledcích. Learning, učení se – pokud mám ambice dlouhodobé kariéry v tenisu, potřebuji na sobě pracovat a neustále se zlepšovat.

Kouč se obvykle s klientem zaměřuje na složky Radost a Rozvoj, protože jejich zlepšení má téměř okamžitý dopad na zvýšení Výkonu.

V rámci sebekoučování si s pomocí PEL trojúhleníku můžete po ukončení jakékoli činnosti dělat pravidelnou sebereflexi. Využijte škálu 1 až 10 (1 = je to slabé, 10 = je to vynikající). Ať je tou činností vedení porady, obchodní jednání, tenisový zápas, nebo rozhovor s dcerou. Vždy se můžete sami sebe (nebo členů týmu) ptát, jak jsem na škále 1-10 spokojen. S výkonem (například efektivitou porady), s rozvojem – co jsem se já nebo my jako tým, naučil/i v průběhu této činnosti. A také s tím, jak nás tato činnost bavila, jakou vnímám úroveň radosti. Moje zkušenost potvrzuje, že už „jen“ taková pravidelná sebereflexe může sama o sobě vést ke zlepšení, protože startuje naše autokorekční mechanismy. Pokud to nestačí, je možnost sáhnout po druhém trojúhelníku, případně vyhledat externí pomoc.

ART

ART trojúhelník je o nástrojích snižování interferencí. Jeho tři vrcholy se podobně jako u trojúhelníku PEL vzájemně podporují. Awareness, jasné vnímání, je klíčem jakékoli změny. Pokud totiž jasně vidíme, kam chceme dojít a kde přesně se nacházíme, tak nás spontánně napadají cesty k cíli. To podporuje naši sebedůvěru – Trust, a ochotu a odvahu převzít více osobní zodpovědnosti – Responsibility. Kombinací těchto tří složek klesají vnitřní interference – bariéry, dochází k lepšímu využití našich vnitřních zdrojů (potenciálu) a zvyšuje se náš aktuální výkon.

V případě spolupráce s koučem Vám kouč klade otázky, případně zaměřuje Vaši pozornost určitým směrem, pravě proto, aby podpořil tyto tři prvky.

V rámci sebekoučování můžete v průběhu jakékoli činnosti udělat mentální „stop“ a reflektovat aktuální úroveň jednoho, nebo všech tří vrcholů trojúhelníku ART. Například diskutujete s kolegou nějaký problém a zdá se, že jste se začali „ztrácet“. Rychlá sebereflexe (během které se možná na chvíli odmlčíte) – například „Jak jasno mám v tomto problému na škále 1-10?“ Vám může pomoci lépe problém rozebrat. Nebo jste účastníky porady a můžete se sami sebe průběžně ptát: „Jakou sebedůvěru teď aktuálně cítím?“ nebo „Jak moc jsem ochoten převzít zodpovědnost za cíl našeho týmu, o kterém teď diskutujeme?“ Dokonce můžete v rámci týmové porady (po předchozí dohodě s týmem) kdykoli zvednout ruku, říci stop a zeptat se: „Jak na škále 1-10 máme jasno v tématu, které diskutujeme?“. Následná diskuse obvykle rychle přispěje k vyjasnění a tím ke snížení interferencí. A aktuální výkon týmu začne růst.

Využití vzorečku a dvou trojúhelníků z Vás neudělá profesionálního kouče. Může ale velmi pomoct v rámci sebekoučování jednotlivce i týmů. Navíc věřím, že příště, až budete s někým diskutovat o tom, co je koučink, tak Vaše „jasnost“ bude kolem devítky – protože podstata je opravdu jednoduchá a dá se tedy říci, že to je: „Jeden vzoreček a dva trojúhelníky.“

Více se můžete dočíst v mém seriálu O koučinku, případně se osobně naučit ve Večerní škole koučinku.